Marta's Postcard from Hossegor

Do Francie jsme přijeli bez velkého plánu - spíš proto, abychom si oddechli a pobyli někde, kde život plyne pomaleji. Taková změna výhledu za oknem umožňuje nabrat čerstvou perspektivu, objevit nové zdroje inspirace a pečovat o naše vztahy. Vůbec jsme také nevěděli, jaké počasí čekat, protože duben nad oceánem může nabídnout různé scénáře… zabalili jsme si tedy jak plavky, tak zimní bundy a boty (naštěstí jsme z valné části využívali náš letní šatník).

Tento výlet pro nás znamená víc než jen chvíli oddechu - je to trochu i experiment, který nám umožnil vyzkoušet si, jak by vypadal život v jiném prostředí, s domácím vzděláváním dětí a prací na dálku. Zajímavé je, že jak se ukázalo - život v pomalém tempu neznamená zanedbávání každodenních záležitostí a školních povinností. Vypracování úkolů zabralo Tadeuszovi a Wandě maximálně 2 hodiny denně, a když jsme my museli pracovat trochu víc, děti trávily čas čtením knih, hraním u bazénu, hraním tenisu na zahradě, občas i hádkami - to se ví ;). Když jsme s Kubou vyřídili všechny hovory, e-maily a běžné záležitosti - utíkali jsme s dětmi na bodyboard, kolo, surfování nebo sběr mušlí na pláži.